IŽP
Investiční Životní Pojištění – jeden velký švindl ?
Řada finančních poradců investiční životní pojištění vnucuje svým klientům jako investiční nebo spořící produkt, který by klientovi měl přinést zajištění na penzi.
O tom, že klientovi investiční životní pojištění při extrémně vysokých poplatcích odváděných klientem v rámci tohoto produktu žádné zajištění na penzi nemůže přinést (respektive o tom, že mu tento produkt dokonce stěží naspoří na náklady, které do něj klient vloží) mu samozřejmě finanční poradce nic neřekne.
Naopak mu pomocí různých kalkulátorů a grafů počítajících složené úročení spořící částky vykreslí ohromující zhodnocení, které absolutně nebere v potaz veškeré poplatky spojené s tímto produktem a ignoruje taktéž cyklické chování finančních trhů.
S rostoucí informovaností a finanční gramotností klientů mají tito tzv. finanční poradci stále méně prostoru, přesto je v zájmu každého člověka vědět, na co si má při využívání finančního poradenství dát pozor...!
Koncem roku 2008 vyšel v německém měsíčníku Euro článek s nelichotivým titulkem „Der groβe Schwindel“.
Investiční životní pojištění = černá skříňka !
Ve zmiňovaném článku je životní pojištění označováno jako černá skříňka, u které se pravda ukáže až na konci smlouvy.
Podle časopisu ani klienti znalí účetních čísel a vystudovaní ekonomové nedokážou odhalit veškerá tajemství svých pojistek. Ani důkladné pátrání často neodhalí, co přesně pojišťovna s každoročně poukazovaným pojistným vlastně dělá, jaké částky byly vynaloženy na náklady, jaké na pojistnou ochranu a jaké na spořící složku.
Vysoké náklady
Než se z příspěvků klienta u rezervotvorného životního pojištění dostane něco do spořící složky, je třeba pokrýt náklady spojené s uzavřením smlouvy, náklady na správu pojistného a účtu klienta, náklady na pojistná rizika a v konečné fázi také náklady investičního manažera spravující spořící složku.
Tyto náklady u nejčastěji sjednávaného životního pojištění, kterým je investiční životní pojištění se vyšplhaly na nehoráznou úroveň, díky čemuž investiční životní pojištění nemá prakticky žádnou šanci generovat klientovi nějaký zisk.
Ukazatel nákladovosti TANK
Ukazatel nákladovosti investičních produktů, u jehož vzniku stály časopis FOND SHOP a společnost Sophia Finance, měří veškeré poplatky, počáteční i průběžné, které je klient v rámci svého investičního produktu po dobu jeho trvání povinen zaplatit.
Tento ukazatel (TANK = Typická Absolutní Nákladovost Konstrukce) je pro investiční produkty prodávané na českém trhu zveřejňován na webových stránkách www.t-a-n-k.cz a jeho výše v případě investičního životního pojištění je šokující.
Ve výpočtových listech investičních životních pojištění jsou implicitně zabudovány poplatky, na které klienti často nevidí a většinou ani neví, že existují.
http://www.investujeme.cz/clanky/jak-posuzovat-nak ladovost-v-izp/
Klient v případě investičního životního pojištění něco kupuje, ale nezná cenu toho, co kupuje.
Věznice plné pojišťováků?
Zavádějící a matoucí informace klient nedostává pouze při sjednávání investičního životního pojištění, ale většina pojišťoven v těchto praktikách pokračuje po celou dobu trvání pojistné smlouvy.
Nejvýznamnějším nástrojem manipulace klienta ze strany pojišťovny je tzv. Výpis z podílového účtu investičního životního pojištění. Ten totiž klientovi dává zavádějící informaci o tom, kolik má klient na svém IŽP naspořeno ke dni zaslání tohoto výpisu. Částka uvedená na výpise není zdaleka totožná s částkou, kterou by klient dostal v případě, že by chtěl ze svého účtu část prostředků vybrat nebo IŽP ukončit.
Částka uvedená na výpise obsahuje výši naspořených prostředků navýšenou (nebo poníženou) o úroveň zhodnocení těchto prostředků a sníženou o tzv. poplatky minulé (tedy o úhrn poplatků stržených pojišťovnou ke dni zaslání výpisu). Ve skutečnosti má ovšem pojišťovna (vždy a za jakýchkoliv okolností) nárok na tzv. poplatky budoucí (tedy o úhrn poplatků za celou dobu trvání smlouvy).
Podpisem smlouvy se totiž klient zavázal pojišťovně veškeré tyto poplatky za celou dobu trvání zaplatit, ať se děje, co se děje…
V okamžiku, kdy klient z účtu vybírá prostředky nebo chce smlouvu ukončit anebo mu je ukončena pojišťovnou, pojišťovna klientovi tyto poplatky z jeho účtu strhne.
Pokud má klient sjednanou smlouvu např. na 30 let a výpis mu je zaslán např. k třetímu výročí smlouvy, tak výpis neobsahuje informaci o tom, že klient dluží pojišťovně poplatky za následujících 27 let !
Kdyby ji totiž obsahoval, tak by se klient zděsil, jak málo peněz na svém pojistném účtu vlastně má a velmi pravděpodobně smlouvu zrušil. A to pochopitelně není v zájmu pojišťovny ani v zájmu zprostředkovatele.
A proč nebudeme mít věznice plné pojišťováků z důvodu podvodu ve zprostředkování? Jednoduše proto, že klient vlastně informaci, jaká je skutečná výše jeho pojistného účtu má po celou dobu trvání smlouvy, respektive si ji může kdykoliv spočítat.
Ve všeobecných pojistných podmínkách uvedených drobným písmem v zadní části návrhu smlouvy je totiž princip a způsob tohoto výpočtu uveden.
Jak taková formulace vypadá, si ukážeme na konkrétním příkladu IŽP jedné významné mezinárodní pojišťovny působící na českém trhu:
Výše odkupného je dána celkovou hodnotou podílových jednotek vedených na podílovém účtu ke dni účinnosti sníženou o dlužné poplatky a o jednorázový poplatek při zrušení pojistné smlouvy, který odpovídá hodnotě dosud neuhrazených nákladů. Výše tohoto poplatku je rovna částce P1 + P2.
No a výši P1 a P2 si každý klient může kdykoliv jednoduše spočítat dle uvedeného vzorce:
P1 = (1-(1-IUD)n-t).VIU
P2 = ∑k(1-BOS)(1-(1-IUD)n-k+1)UPPk/2
No, a pak že klient nemá potřebné informace…
Jednou z evropských zemí, ve které problémy související s IŽP došly nejdále, je Nizozemsko. Zdejší drobní investoři, kteří pravidelně investovali prostředky do investičního životního pojištění, se dokonce sdružili v neziskové organizaci, aby se domohli navrácení prostředků, které nevědomky zaplatili na poplatcích.
V Německu byla zase zveřejněna studie, která odhadla ztráty (= poškození klientů) související s investičním životním pojištěním na těžko uvěřitelných 30 mld. EUR ročně!!
P E N Z I J N Í - R E F O R M A
P E N Z I J N Í - F O N D Y = jak se staví tunely !
Průměrný výnos PF v letech 2000 - 2009 byl 0,3% !
http://ipenze.cz/penzijni-fondy-srovnani-2010
http://ipenze.cz/penzijni-fondy-porovnani-2010
http://www.srovnavac.cz/penzijni-fondy-srovnani
"Občas doba nazraje tak, že je třeba sáhnout k mimořádným prostředkům. Absurdní přístup k seriózním tématům může dokázat více než přístup vážný," řekli si ekonomé Next Finance Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora a natočili netradiční video o důchodové reformě. Více k tématu - mýty o důchodové reformě, kdo na ní vydělá a kdo naopak prodělá, čtěte ve velkém tématu čtvrtečních Hospodářských novin.